Občanská nauka

• filozofický směr, který už v 19.století nejlépe vystihuje amerického ducha vynalézavosti, činorodosti a soutěživosti• za zakladatele je považovánWilliam James– psycholog a filozof 2.poloviny 19.století– při svých úvahách o úspěchu lidského jednání dospěl k...

• iracionalismem označujeme ty směry novodobé historie, které odmítají možnost rozumového vysvětlení světa• největší uplatnění našel v německé filozofiiArthur Schopenhauer– vychází z Kanta a indické filozofie, především buddhismu– říká, že viditelný svět je pouze...

– německý myslitel, byl ovlivněn Herakleitem (říká, že nic mezi Herakleitem a jím není) a indickou filozofií– na rozdíl od Schopenhauera i indické filozofie nechce Nietzsche vůli přemáhat; dalším rozdílem je to, že za...

 tento Darwinův krajan (Angličan) uplatnil evoluční teorii na společnost, kdy říká: „I ve společnosti přežívá nebo je úspěšnější ta skupina lidí nebo ten jev, který se dokáže pružněji přizpůsobit měnícím se podmínkám“ L....

MarxismusKarel Marx a Bedřich Engels němečtí filozofové spojeni celoživotním přátelstvím, filozofickou a politickou jednotou vytvořili na tehdejší dobu dosti propracovaný filozofický, ekonomický a sociální systém nebyli však originální, ale spíše dokázali důmyslně propojit několik...

Marx přecenil úlohu ekonomických vztahů a vycházel z předpokladu, že třídní rozdělení společnosti přinese neodvratně světovou revoluci a třídní boj je tedy hybnou silou dějin – v revoluci zvítězí proletariát, který je pokrokovější (nemá...

hovoříme zde o zákonu negace negace (T x A, A x S) kromě jeho dialektiky byla nejznámější částí jeho líčení filozofie dějin → „Rozum vládne dějinami“ – jednotlivé civilizační stupně jsou sebepoznáním ducha, toto...

1. teologické stádium – lidé v tomto stádiu chtějí poznat prvotní příčiny – nevysvětlitelné věci si lidé vysvětlují pomocí náboženských sil – lidé v tomto stádiu chtějí poznat prvotní příčiny světa a představují si...

– Kant se snaží popsat předpoklady etiky– v této části upozorňuje na nepodmíněnost (autonomii) mravního citu, je to jakási schopnost člověka rozhodnout se pro určité jednání na základě vnitřních morálních norem nezávisle na vnějších...

– velký obdivovatel antické filozofie (pro komplexnost a všestrannost)– citát: „Vše, co jest rozumné, je skutečné a co je skutečné, je rozumné“ → ztotožňuje bytí a myšlení (naše myšlení patří do bytí)– pravým principem...