Vše co student potřebuje vědět
Sören Kierkegaard (1813 – 1855) – Dán – patří k iracionalistům, někdy řazen k existencialismu – jakékoli „obecné“ problémy života mají vždy podobu konkrétních otázek = existenciální otázky – existenci chápe ne jako zajištění...
Filosofie 20. století a) fenomenologie – metoda, jak popsat svět, jak se nám původně zjevuje přirozený svět našeho života odlišný od světa, který zkoumá věda – fyzikální prostor – něco nekonečného, stejnorodého naopak prostor...
Filosofie 19. století – pokr.August Comte (1798 – 1857) – všechny vědy musí projít 3 stadii (vývoj vědění má 3 stadia): 1. teologické – všechny události vysvětlovány nadpřirozenou silou – je třeba překonat 2....
Filosofie 19. století – pokr.Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951) – stežejní spis: Logicko – filosofický traktát – předmětem filosofie není obsah vědomí, ale jazyk, kterým o faktech hovoříme – nejvhodnější jazyk je v matematické...
Filosofie 19. století – pokr.c) marxistická filosofie – 2. pol. 19. stol. – Německo – opírají se o objektivní poznání – v užším smyslu učením Karla Marxe – v širším smyslu názory filosofů, kteří...
Filosofie 19. století – pokr.Bedřich Engels (1820 – 1895) – pocházel z bohatých poměrů – syn továrníka – vycházel z Hegela – filosofie přírody – celoživotně dotoval Marxe – dílo: Anti – Dühring –...
Filosofie 19. století a) Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770 – 1831) – narozen ve Stuttgartu – studoval teologii, ale spíše se zabývá filosofií – studoval Schellinga – obdiv k antice – působil na gymnáziu...
Filosofie 19. století – pokr.b) Ludwig Feuerbach – patří k německé klasické filosofii – narozen v Bavorsku v rodině právníka – na přání otce studoval teologickou fakultu v Heidelbergu, nevydržel tam, dal se na...
Novověká filosofie – pokr.3) Pokritické období – Kant nepovažoval „kritické období“ za svoji celou filozofii, ale za nezbytnou předběžnou práci před vystavením vlastní filozofické práce – bohužel se mu to nepodařilo; přesto dal filosofii...
Novověká filosofie – pokr.– Kant si uvědomil, že dosavadní poznání světa se jevilo jako přijímání informací o objektu (o světě) → objekt (věc) musel zapůsobit na subjekt (člověk) – tak vznikla pro člověka informace...
