Vznik právních úkonů

Vznik právních úkonů
– právní úkon vzniká jakmile existují jeho pojmové znaky, jde o tzv. perfekci
– od vzniku právního úkonu je třeba odlišovat jeho platnost
– jednostranné právní úkony neadresované nevyžadují, aby byly učiněny vůči jiným subjektům, např. veřejná soutěž. Platí již tímto okamžikem
– jednostranné právní úkony, např. výpověď smlouvy ke své platnosti, vyžadují doručení adresátovi, pak jsou teprve platné
– většinou vznik, platnost a účinnost právních úkonů nastávají současně
– výjimečně je v OZ stanoveno, že k účinnosti smlouvy je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, např. registrace smlouvy o převodu nemovitosti katastrálním úřadem

Náležitosti právních úkonů
– k tomu, aby právní úkon byl způsobilý vyvolávat zamýšlené právní následky, musí vedle pojmových znaků splňovat určité náležitosti
a) náležitosti subjektu – patří sem právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům. Nedostatek těchto náležitostí má za následek absolutní neplatnost právních úkonů
b) náležitost vůle – patří sem:
1) svoboda vůle – úkon je učiněn bez donucení, bez výhružek, bez tísně
2) vážnost – úkon je vážně míněný, nejde o hru, žert ani o výuku
3) absence omylu – omyl je nesouhlas představy se skutečností (prostá omylu)
c) náležitost projevu vůle – srozumitelnost, určitost, někdy i forma (písemná – pojistná smlouva)
d) náležitost předmětu – je možnost (plnění) a dovolenost