Systematická filosofie
3. Systematická filosofie
a) Platon (428 – 347 p. Kr.)
– původně básník, poté potkal Socrata a stal se filosofem
– sepsal Socratovy spisy
– založil školu Akademia
– dialogy: Sofistés, Gorgias, Protagoras, Ústava, Obrana Sokratova…
– existence dvou světů
a) svět reálný – svět, ve kterém žijeme
– materiální svět
– smyslově poznatelný
b) svět idejí – duchovní svět
– je dokonalejší než reálný svět
– poznatelný rozumem
– je idealista a racionalista
– věří v převtělování
– duše je podle něj nemateriální, věčná, příbuzná idejím, snaží se rozpomínat na svět idejí (anamnesis = rozpomínání)
– kalokagatia – harmonie duše a těla
– názory na společnost – podle Platóna je ideální společností utopický socialismus. V takovéto společnosti vládci jsou moudří filosofové bez majetku, žen a rodin (aby je nic neovlivňovalo a mohli se soustředit jen
vládu), stateční strážci mohli mít ženy, ne však rodinu nebo majetek a průměrní umírnění výrobci mohli mít malý majetek, ženy a rodinu. Všechno by bylo řízeno státem, izoloval by obyvatele od všech škodlivých vlivů zvenku, nesmělo by se téměř vycestovávat
