Helénistická filosofie – pokr.
Helénistická filosofie – pokr.
b) Stoicismus
– název od athénského zdobeného sloupořadí (stoá), kde se procházeli a hovořili (návazali na Akademii)
a) stará stoa
Zénón Mladší z Kitia
Kleanthes
Chrýsippos
b) střední stoa
Poseidonios
c) nová (pozdní) stoa
Seneca
Epiktétos
Marcus Aurelius
– tvorba (dělena podle vejce):
a) logika – skořápka
– založena na senzualimu
b) přírodní vědy (fyzika a další) – bílek
c) etika – žloutek (nejvyšší vědění, k jehož pochopení jsou třeba nejprve bílek a skořápka)
– žít cnostně (umírněnost, statečnost, spravedlnost, moudrost)
-> vše je v jednotě
Seneca (6 nebo 4 p. Kr. – 65)
– římský básník, filosof, politik
– hlavní představitel stoicismu
– učitel, vychovatel Nerona – donucen k sebevraždě
– ve svém učení hlásá: rovnost lidí, otroci jsou stejní lidé jako svobodní lidé
– filosofie má být tím, co osvobodí člověka od hříšných myšlenek
– „Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít.“
– „Život měříme skutky a ne časem.“
