Forma státu a její složky pokr.

b) členění státu
– představuje vedle formy vlády a státního režimu další složku formy státu
– celkové územní členění státu
– z hlediska členění státu rozeznáváme státy:
a) unitární (jednotné) – mají jednu soustavu státních orgánů a jednu ústavu

b) složené – např. federace (Německo, USA, Švýcarsko), ve které existují státní
orgány federální (celého celku) a orgány národní (části celku)

c) svazy států – mohou mít podobu personální unie, kde jsou samostatné
nezávislé státy spojené pouze osobou panovníka, a nebo
konfederace, která je spojením svrchovaných států a společné
orgány nejsou nositeli státní suverenity

– ČR je stát jednotný a člení e dle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, na 7 krajů a 77 okresů
– máme tedy 7 krajských soudů, 7 krajských zastupitelstev
– od roku 2000 na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, existuje z hlediska územní samosprávy 14 krajů

c) státní režim
– představuje vedle formy vlády a členění státu další složku členění státu
– znamená způsob uskutečňování, nebo-li realizaci státní moci
– ta může být právní či neprávní
– státní režim je demokratický nebo nedemokratický