Pojetí svobody

Pojetí svobody – úvaha o negující charakteristice celé lidské existence. Svoboda je to, co člověk staví mimo zákonitosti; je v úzké vazbě pojetí negace. Lidská charakteristika plynoucí z ontologie, není určována podstatou lidskosti, i to jací jsme si svobodně volíme (je to dané, předmětem negace). Svoboda je negací minulosti, „mezera bytí“ – podstatou toho, co tu bylo dosud.
Sartre říká, že člověk je svobodný nezávisle na možnosti uskutečnění, schopností negovat jsoucí. Není dosažitelný cíl, je to jeho naplňování; projekt není cesta ke svobodě, je to sama svoboda.
„Cíl není ničím, hnutí je vším“
– svoboda a lidské bytí jsou provázány a žádná situace nás nemůže svobody zbavit, vždycky můžeme volit svůj vztah k dané situaci; nás neomezují vnější podmínky, ale to, jak se k nim postavíme.
– překážky jsou určovány tím, co chceme (např. když se zřeknu touhy létat, přestane mi vadit, že nemám křídla)
– Sartre říká, že nemáme za úkol změnit svět, ale změnit svůj vztah k němu.
– jediným kritériem svobody je projekt budoucnosti
– v negaci je svoboda tím, že si řeknu, že chci jiné, než to, co je (že mě vůbec napadlo si to říct) – tato svoboda se potom mění v nutnost, nemůžeme takové svobodě uniknout
– jsme bytosti, které musí volit a naši svobodu omezuje jen svoboda sama
– i nekonání je volba, člověk je odsouzen k tomu být svobodný, muset se rozhodovat
– jsme neodvratně svobodni – Sartre tím nabízí slabinu i východisko zároveň – vždy máme dvě možnosti – buď se smíříme se stavem věci (i toto je uvědoměním), nebo budeme bojovat. Jde o to, že naše rozhodnutí mohou jít i proti naší existenci
– bytí sebe samo svým rozhodnutím zničí jen tak, že neodhadne situaci, kdežto člověk může svobodně volit
– pomezí etických otázek