Herakleitos, Sofisté, Platón
3. HERAKLEITOS
– temný filozof, tupitel davu, nepřítel demokracie
– vše je neustále v pohybu, všechno se mění – Nikdo nevstoupí dvakrát…
– za princip z něhož všechno povstalo považuje PRAOHEŇ (tj. energie)
– Veškerý vývoj se odehrává v boji protikladných sil → myšlenky s myšlenkou, člověk s člověkem – boj je nehybnou silou veškerého dění = vznik zánik→ DIALEKTIKA
To, co všechno ve světě spojuje a všechno to obsahuje je LOGOS – ROZUM.
4. SOFISTÉ
– potulní učitelé moudrosti – za peníze
– cíl – dosažení úspěchu za jakoukoliv cenu, dosažení úspěchu bylo CTNOSTÍ
– pro každého platí jiná pravda = PRAVDU RELATIVIZOVALI
– v etickém ohledu uznávali právo silnějšího; předmětem myšlení je samo myšlení a začali s jeho kritikou – vymezují mu HRANICE
5. PLATÓN
V jeho říši idejí stojí na vrcholu idea dobra = IDEA NEJVYŠŠÍHO DOBRA. Je v jistém smyslu ideou idejí.
NEJVYŠŠÍ DOBRO je nadřazeno všemu jako nejvyšší cíl.
Platónova etika je pak spojení této myšlenky nejvyš. ideje, že na světě idejí se člověk podílí nesmrtelnou duší → CÍL ČLOVĚKA osvojit si nejvyšší dobro tím, že se pozdvihnou do nadsmyslového světa → TĚLO A SMYSLY JSOU POUTA, tělo je hrobem duše.
CTNOST je pak stav, v němž se duše tomuto cíly nejvíce přibližuje.
– 4 základní ctnosti = moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost
– První 3 pak odpovídají třem částem lidské duše: moudrost = rozum
statečnost = vůle
uměřenost = žádostivost
