Fáze – věčný návrat vůle k moci

1. fáze – věčný návrat vůle k moci
– nejplodnější období; výrazně se mění téma
– obrat k metafyzice (ve spojitosti k věčnému návratu) – jak funguje svět
– obrat k etice (nepřestává kritičnost, požadavek přehodnocení všech hodnot) – jak je to s člověkem a s jeho budoucností
– opět kritika křesťanství – zdroj dvojí morálky
– koncepce nadčlověka

· Antikrist – lehký návrat ke středověkým myslitelům, hlavním motivem je korupce
– náboženství je nepřítelem všeho, co je zdravé, hrdé, svévolné, krásné na člověku (křesťanství to považuje za nehodnotné); „křesťanství straní všemu lidskému“
– nihilistická podoba – celý pozemský svět je v křesťanství degradován čímsi vylhaným – falešný svět znehodnocuje skutečnost, nabízí nicotu, lež povyšuje na pravdu, nicotu povyšuje na princip
– křesťanství = zlidovělý platonismus

Původně N. náboženství a jeho původ vysvětloval osvícenecky (že lidé si náboženství vytvořili z potřeby nevědomosti, strachu…). Podle něj bylo křesťanství původní ideologie otroků (útěšná motivace určité vzpoury), ale křesťanství se zrodilo hlavně z určitého typu morálky – otrocké; 2 typy morálky:
Panská morálka – původní, výraz síly, velikosti, radosti ze života; určují podobu chování silných jedinců – odvolávání se na autentický ideál, jedině svobodný člověk může být morální a autonomní
Morálka spojená s raby – není autentická ve svém původu a vzniku, otrok je existenčně závislý na svém pánovi, jeho morálka vznikla jako prostá, dětinská negace toho, co po něm chce pán; vytváří antihodnoty jako negaci, odpor, nenávist; dožaduje se milosrdenství

– Boje za sociální spravedlnost – vychází z otrocké morální platformy
– zvrácená představa, že všichni jsou si rovni
– kritika socialismu (= tyranie nejmenších a nejhloupějších)
– hierarchie je zdravá, přirozená
– přehodnocení hodnot = úkol společnosti
– potřeba zvednout válku (inspirace Darwinem – boj ze kterého se vyčleňuje to nadprůměrné)
– válka vůdčích lidí x masa; vyšší x nižší lidé
– formulace ideálu NADČLOVĚK = silnější člověk, budoucí vládce země

Nadčlověk uvažuje evolucionisticky, je to nový druh, vývojově vyšší, sebejistý.
– je smyslem země, nová aristokracie
– bytost stojící mimo dobro a zlo – znovuzavedení kastovní společnosti
– síla a autonomie jsou rozhodující vlastnosti
– vývoj smete všechno k čemu dospěla kultura – návrat k schopným a silným – vraťme se do doby vzniku společenské smlouvy

– věda je naivní
– „Pravda je druh, bez kterého určitý druh nemůže žít“
– my nemáme pravdu, pravda má nás
– poznání – projev života, forma, kterou se umocňuje lidský život – konkrétní život individua

Metafyzika vůle – Schopenhauerův požadavek řešení problému – vyváznout z lidské pozice; potlačování vůle tím, že se budeme zbavovat našich tužeb
X
Nietzsche – vůle k moci (volní představa podstaty světa) – světová vůle usiluje o svůj pozitivní projev, nenasytná touha po projevu moci
– vůle k plození, vůle jako život sám (tzn. život sám v Dyonýsovském smyslu – život deroucí se ven)
– elementární, základní radost, ne radosti intelektuálně přežvýkané
– vůle k moci – snaha veškerého života udržet se, uchovat se
– každé ustrnutí je zastavení
Život je žit jen pokud je žit intenzivně.
– pravá skutečnost je pouze DĚNÍ – charakteristika reality – život se děje – tím je zdání

„Co tě nezabije to tě posílí“
– filozofie radostného, plnohodnotného žití