Francouzský EXISTENCIALISMUS
Francouzský EXISTENCIALISMUS -Metafyzický deník – kořen fr. existencialismu, výrazněji se prosazuje na sklonku 2. světové války, po zveřejnění textu Bytí a nicota ( Sartre 1943)
Zdroje fr. existencialismu:
– tradice něm. filozofie (starší i novější – Fichte, Schelling, Heidegger, Hegel…)
– antropocentrická linie – ústřední zájem je lidská existence (emocionální stránka, prožitek životních situací, city), existence je vždy individuální, konkrétní a neopakovatelná
– nechuť proti zobecňování, převádění na pojmy – hlásí se ke slovu intuitivní poznání (přímé nazírání)
– jiná podoba mající vazbu na umění (texty – často próza)
– myslitelé náb. založeni, spíše katolická tradice (Marcel), ale i ateisté (Camus, Sartre)
– zlatá éra existencialismu v letech 50.-60.