Druhy vyživovacích povinností a jejich charakteristika

2) vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými
– příbuzní v řadě přímé tj. mezi předky a potomky (nikoli mezi rodiči a dětmi), např. mezi dědečkem a vnukem
– nemohou-li vyživovací povinnosti plnit bezprostřední potomci (rodiče dítěte), přechází povinnost na předky
– vzdálenější příbuzní (prarodiče, praprarodiče) plní teprve tehdy, nemohou-li vyživovací povinnosti plnit příbuzní bližší

3) vzájemná vyživovací povinnost mezi manželi – § 91
– životní úroveň (oblasti hmotné i kulturní) obou manželů má být stejná (intenzita vyživovací povinnosti)
– při stanovení vyživovací povinnost soudem se přihlíží také k péči o společnou domácnost
– tento druh vyživovací povinnosti se uplatňuje před vyživovací povinností dětí vůči rodičům

4) výživné rozvedeného manžela
– přiměřené výživné rozvedeného manžela, který není schopen živit se sám může soud přiznat na návrh, nedohodnou-li se sami (přichází v úvahu velice zřídka)
– uplatňuje se dříve než vyživovací povinnost dětí vůči rodičům
– soud může rozvedenému manželovi, který se převážně nepodílel na rozvodu manželství a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat výživné ve stejném rozsahu jako je povinnost mezi manželi

5) příspěvek na výživu a některých nákladů neprovdané matce – § 95
– poskytuje otec dítěte (otcovství určeno základním způsobem) a nebo pravděpodobný otec určený předběžným opatřením
– nárok na příspěvek se promlčuje po 3 letech od porodu a platí 2 roky

-> určení výživného – soud přihlíží k odůvodněným potřebám oprávněného jakožto i ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného