Ústava
5. Ústava ( charakteristika, typy)
= základní zákon státu, soubor právních norem upravující ústavně právní vztahy
– obsahuje základní principy daného státu, organizaci a kompetence jeho nejvyšších orgánů (zákonodárných, výkonných a soudních) a jejich vzájemné vztahy
– právní norma nejvyšší právní síly → ostatní právní normy s ní musí být v souladu (zákony, vyhlášky, předpisy, směrnice, nařízení)
– většina států má psanou ústavu (výjimkou je Velká Británie – jejich ústava se krystalizovala po několik staletí a nelze jasně rozhodnout, co všechno do britského ústavního systému patří a co nikoliv)
– ústavnost (konstitucionalismus) – právo občanů na ústavu, právo občanů tvořit
ústavu (suverenita, svrchovanost lidu)
– soulad zákonů nižších právních norem s ústavou
Rozlišujeme ústavy :
– psané (dokument speciálně uzákoněn)
– nepsané ( vyvinula se na základě zvyku)
– flexibilní (tj. ústavy pružné, potřebují ke svému přijetí obvykle pouhý zákon, přijatý většinou členů zákonodárného sboru)
– rigidní (tj. ústavy tuhé, ke svému přijetí, změně či doplnění vyžadují kvalifikovanou většinu v příslušném parlamentu – obvykle dvoutřetinová většina, př. ČR)
