Ch. S. Peirce
Ch. S. Peirce
· Jak učinit jasnými naše ideje – odvolává se na Kanta
· Upevňování víry
· Pragmatické a pragmatismus
– dostal se do sporu s W. Jamesem (kvůli pojmu pragmatismus), tak začal používat pojem pragmaticismus aby se odlišil.
– jeho původní snahou bylo zužitkovat v přemýšlení o světě tehdy moderní úvahy evoluční (Darwin)
– pokusil se vybudovat evoluční kosmologii; zdroje Herakleitos a Empedokles
– ve světě vládne láska i náhoda
– svět se sám vyvíjí neodhadnutelným směrem, filozofie by se měla pokoušet vyjasnit nepříliš jasné pojmy, filozofie by měla usilovat o lepší formulování problému, situace = čemu rozumím, to můžu řešit. Měli bychom hledat vazbu mezi jazykem a praktickým konáním
„blíf“ = názor, přesvědčení, to čím disponujeme abychom přežili – stabilizující zvyky – to, co určuje naše další jednání, potřebujeme se zbavit pochybností pro lepší konání a jednání, poznání je adaptace
Celý náš život je adaptace na okolí, to se týká i poznání (=chování). Díky vlivu okolí se naše chování, přesvědčení může změnit – máme právo svůj názor změnit (po zmýlení) = odmítání metafyziky jako hledání absolutní pravdy
Člověk by měl realizovat svůj život tak, aby se snažil o sebezdokonalování
Jak je to s pojetím pravdy?
– ot. vědecké pravdy – konsenzuální teorie pravdy = pravda je chápána situačně jako to o čem v přítomnosti nepochybuje žádný z členů vědecké komunity.
– ve světě platí uznávané paradigma a dokud není výrazně otřeseno, tak je to to na čem se shodují, že je správně, vědecká komunita má nastavena kritéria pravdivosti a co se do nich nevejde odmítá brát na vědomí
– problém setkávání se nového se starým
