80. léta

- bouřlivý rozvoj – nové technologie
- Československo na rozdíl od 70.let zaostává
- otázka lidských práv → političtí vězňové
- polovina 80.let – uvolnění

1986
 jednání R.Regana a M.Gorbačova v Reykjavíku (→ odzbrojování)
 perestrojka (přestavba) – politická a ekonomická reforma M.Gorbačova v SSSR (tzn. ústup od Brežněvovy doktríny z r.1968) → význam pro zahájení demokratických přeměn v zemích východní Evropy

1989-90
 rozpad východního bloku začal pokusem Gorbačova o demokratizaci sovětského režimu a vyvrcholil roku 1989, formálně byl potvrzen rozpuštěním RVHP roku 1991
 jaro + léto 1989 – hromadné útěky (Němci z východního Německa přeběhli v Praze na ambasádu západního Německa)
 listopad 1989 – Sametová revoluce
 17.11. – studentská manifestace k výročí smrtelného zranění J. Opletala → brutální zásah proti demonstrantům
 19.11. – demonstrace na Letenské pláni; požadavek zrušení IV.článku o vedoucí úloze KSČ; vytvoření Občanského fóra (zástupci disidentů, umělců aj.)
 24.11. – z funkce generálního tajemníka KSČ odstoupil M. Jakeš
 29.11. – federální shromáždění zrušilo IV.článek ústavy o vedoucí úloze KSČ
 29.12. 1989 – Václav Havel zvolen prezidentem
 1990 – 1. svobodné volby

2. fáze (ženevská)

 září 1973 - červen 1975
 jednání na úrovni expertů
 výsledkem všech jednání bylo vypracování Závěrečného aktu KBSE:
1) bezpečnost v Evropě
2) spolupráce v oblasti hospodářství, vědy a techniky, životního prostředí
3) bezpečnost a spolupráce ve Středomoří
4) spolupráce v humanitárních oblastech
5) sjednání dalších kroků, které se uskuteční po ukončení konference
3. fáze (helsinská)
 červenec 1975
 1.8.1975 – podepsání Závěrečného aktu KBSE nejvyššími představiteli 33 evropských zemí, USA a Kanady
 vliv na celosvětovou politickou situaci
 na jejím základě vzniká r.1977 v Československu Charta 77 (mluvčí Jan Patočka, Václav Havel, J. Hájek)

 konec 70. let – zatýkání signatářů Charty 77
 1975-85 – období stagnace
 Polsko – prosinec 1970 – ekonomická krize, půjčky ze západu → nárůst inflace, zhroucení vnitřního trhu (1981 vojenský převrat, ale 1989 svobodné volby vyhrála opozice)

Normalizace

 označení politické linie vedení KSČ po sovětské okupaci 1968
 v užším slova smyslu – likvidace demokratizačního procesu Pražského jara
 v širším slova smyslu – celé období od srpna 1968 (resp. 1969 – nástup G. Husáka do čela KSČ) do listopadu 1989
 zavázání Československa obnovit v zemi socialismus sovětského typu
 zastavení vydávání časopisů, cenzura, čistky v KSČ, rozpuštění organizací, které v roce 1968 projevily liberální tendence)
 Brežněvova doktrína (Brežněv nahradil Chruščova)
 doktrína omezené suverenity zemí sovětského bloku (= politika SSSR vůči východní Evropě po r.1968)
 SSSR má právo zasahovat do vnitřních záležitostí zemí Varšavské smlouvy

70. léta
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (1975)
 jednání o problémech zajištění míru a rozšíření mezinárodní spolupráce v Evropě
 listopad 1972 – jednání zahájeno přípravnou mezinárodní konferencí na úrovni velvyslanců v Helsinkách
1. fáze (helsinská)
 červenec 1973
 účast ministrů zahraničí jednotlivých zemí

2. krize

 1958 pohrozil SSSR uzavřením mírové smlouvy s NDR a začleněním východního bloku Berlína do NDR → masový odchod obyvatel východního Berlína do SRN
 jednání: N.S.Chruščov + J.F.Kennedy = neúspěch → srpen 1961 došlo k uzavření přechodů mezi východním a západním Berlínem a postavení berlínské zdi
1955-75
 fáze uvolnění (détente) = politika snižování napětí mezi V a Z
 obě strany ochotny spolupracovat, podpisy 1.odzbrojovacích smluv
 největším úspěchem této politiky bylo uspořádání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v roce 1975
 uvolnění politických poměrů → 1956 Maďarské povstání (vojska SSSR rozmístěna až do r. 1991; pokus o svržení komunistického systému v Maďarsku)

Pražské jaro (1968)
 pokus reformního křídla KSČ o reformu socialistické společnosti (A. Novotný odvolán z funkce 1.tajemníka ÚV KSČ, místo něj A. Dubček)
 relativní otevřenost sdělovacích prostředků
 následovala rezignace vedoucích funkcionářů KSČ → nový prezident L. Svoboda, předseda vlády O. Černík, předseda parlamentu J. Smrkovský
 21.8.1968 vstoupila na území Československa vojska Varšavské smlouvy (hlavně sovětská armáda; částečně bulharská, polská, maďarská a NDR)

1949

 NATO
 vznik 4.4.1949 jako protiváha východního bloku
 založeno ve Washingtonu, zakládající země: 10 evropských zemí + USA + Kanada (Francie r.1959 vystoupila z vojenské činnosti organizace, Island nemá vojenské síly)

1948-55
 nejtvrdší období studené války
 mocenské spory : Korejská válka (1950-53)
Blízký východ (USA podpora Židů, SSSR podpora Arabů)
 vznik Varšavské smlouvy (1955)

50. a 60. léta
Berlínská krize
1. krize
 1948 sovětská okupační správa vyhlásila blokádu západního Berlína (do r.1949), která vyvolala napětí v mezinárodních vztazích
 došlo k ekonomickému i administrativnímu rozdělení Berlína
 krize urychlila rozdělení Německa (SRN vzniklo v září 1949 a NDR v říjnu 1949)

1946

 Trumanova doktrína (podle amerického prezidenta Harryho Trumana)
 doktrína zadržování komunismu (snaha USA zabránit vlivu SSSR v Evropě)
 její podstatou byla podpora demokratických režimů v Evropě (+ Marshallův plán)
 neúspěšná – SSSR stupňuje svůj vliv ve střední a východní Evropě
 Churchillův projev ve Fultonu (podle Winstona Churchilla – ministerský předseda VB)
 přímo zavedl pojem železná opona (= termín pro hranici mezi sovětským blokem a evropskými demokratickými státy)

Studená válka (fakticky trvala až do rozpadu sovětského bloku)
 politika hrozeb, stupňovaného zbrojení (jaderné zbraně aj.), ekonomického nátlaku, psychologická válka

1948-49
 začínají vznikat lidově demokratické státy (tj. země pod vlivem SSSR) – Československo, Polsko, Maďarsko, Bulharsko
 tyto země na nátlak SSSR odmítly Marshallův plán (= program hospodářské pomoci USA evropským zemím v letech 1948-52)

 uzavření mírové smlouvy –

 uzavření mírové smlouvy – přichází v úvahu tehdy, pokud ani jedna ze stran nemá sílu
válku vojensky vyhrát (př. válka v Koreji, Německo po
1.SV)
• po ukončení války kapitulací nebo uzavřením mírové smlouvy musí následovat dohody o reparacích a výměně zajatců
• zbrojní omezení:
 zákaz bakteriologických zbraní
 zákaz prvního úderu chemickou zbraní, výroba chemických zbraní je však povolena
 omezení zkoušek jaderných zbraní
 zákaz použití jedovatých plynů, jejich výroba je však nekontrolovatelná


Poválečný mezinárodní systém

40. léta
- na konci 2.SV → mocenské sféry vlivu (vítězové hledají, s kým navázat smlouvy, kde
působit aj.)